Svět seniorů

Bydleli jsme na Moravě 22 let v rodinném domku. rozumím Belindě a její chloubě, drobnému zvířectvu na dvorku rodinného domu.Takový chov zvířat na dvorek patří,taky jsme měli různé druhy zvířectva, i prasátko. Tato zvířena , včetně psů, má na dvorku své místo, - kotce, chlívky, kurníky, psí boudy atd...........Zvířata slouží rodině, neběhají  po vsi, návsi, nebo náměstí. Všechno zde má svůj řád.. Pokud po už zmíněných místech volně pobíhají psi, téměř s jistotou  to budou psi  lufťáků,kteří přijíždí na víkend.

V r. 1983 jsme se odstěhovali do Prahy, do bytu v panelovém domě. V poslední době je to v Praze hrozné. Je zde přepsováno, kam šlápnete, tam psí ho..A kdo nemá psa, nejlépe dva,nebo kočku, není in. CHápu lidi, kteří jsou osamocení a pes jim slouží jako kamarád, oni na oplátku jsou celý den doma a mají na něj čas. Mám ale za týrání zvířat to,že ráno rychle psa vyvenčím, pak jdu na celý den do práce,zvíře je doma samotno a čeká až se večer vrátím.  Majitelé psů se domnívají, že každý musí mít toho jejich pejska rád a tak je nechají volně pobíhat  a vůbec jim nevadí, když vás jejich miláček poskáče, třeba i po bílých kalhotech.Jdete li do lesoparku,které jsou určeny k rekreací občanů,psi zde volně pobíhají i když to není dovoleno . Pokud se bojíte takových rotvajlerů a jiných podobných ras, volně pobíhajících a poprosíte majitele, aby si psa podržel, dostanete takovou držkovou o které se vám ani  nesnilo.Arogance majitelů psů přibývá.Jak je možné, že majitelé takových psů, jdou v klidu na procházku a já jsem ve stresu, co můžu od jejich nevychovaných miláčků očekávat. Kde je moje svoboda?

Taky se mi zdá, že lidé ve městě chovají němou tvář pro nedostatek lidské lásky . Setkala jsem se s tím, že dcera bydlela vedle ve vchodě, kde bydlela její matka.Dcera chodila denně večer na procházku se psem,ale na procházku s babičkou chodila pečovatelka. V sobotu jezdívala dcera na chatu s pejskem, ale babičku na chatu nevzali.  Pes lidem nenadává, když zapomenou něco nakoupit, když si do něj kopnou, když mají špatnou náladu,atd...Je to němá tvář a vždycky člověku vděčná ať se člověk k němu chová jakkoli. Nejsem si jstá, že by měli lidé stejně rádi psy,kdyby tito začali mluvit.

Ahoj , to jsi mi udělala radost, že se Ti mé řádky líbily. Škoda, ža nejsi blíže,Bertík by si Tě jistě celou očmuchal a následně oblízal. Je  to miláček, pohodovej, na cvičáku jej používá vedoucí, když chce resocializovat problémové pejsky. Bert je trpělivý, nikoho nenapadá, kamarádí se s každým. Tak, jdu s ním na prochajdu a večer do práce. Už se mi líhnou housátka. Těším se, až bude po mém pracovním procesu a budu se vám všem věnovat. Obvzlášť Sidulku v poslední době zanedbávám. pa E+B

... napsala jsi tu nádherné vyznání o  Tvém pejskovi.

Já mám tu smůlu, že mě od dětství pár psů pokousalo, takže se psů bojím. Nevím proč jsou psi na mě tak alergičtí, nikdy jsem žádnému neublížila. I při pohlazení mě pes kousl do ruky. Asi jsem kdysi dávno v minulých životech byla zlý pes. Psi prý vycítí všechno možné, jestli je ten onen člověk hodný nebo špatný, vycítí dopředu zdali přijde bouřka a jiné pohromy.