My máme 6 letého křížence fenku Ťapinu je to náš miláček bez které si život nedokážu představit.Jaký je váš vztah k pejskům nebo kočičkám?
Usměv je lékem na všechno
Dnes je:
Pátek 24. 11. 2023
Svátek má:
Emílie
Blahopřejeme!
Souhrnné RSS: Aktuální články | Nové zprávy | O čem diskutujeme | O čem píšeme?
| | Mapa webu
© 2007 PLUS DESIGN & MARKETING s. r. o. | O provozovateli | Reklama na našem webu | Partneři | Nápověda | Používáme náhledy Thumbshots
přišlo mi mejlem-dobrý
20. Října 2014 - 20:14 — MarušVšem kámoškám přeji štěstíčko ♥.
Maruško,
17. Června 2014 - 14:20 — Belindajá Ti moc rozumím, taky si nedovedu představit život bez Bertíka. Za ta léta jsem odchovala spoustu psů, ale Bertíkovi se opravdu ani jeden nevyrovnal.
stýsá se mi
16. Června 2014 - 22:25 — MarušV spnu to bude už rok co nám odešel do psího nebíčka náš pejsek Endy.nemůžu se s tím smířit.Moc mi chybí,měla jsem ho jako dítě.Nikdy bych tomu nevěřila,že tak přilneme ke zvířeti a tak nám přiroste k srdíčku.ale
je to tak.Měli jsme tu na hlídání pejska Boříka od syna.
Toto bylo jeho místo v ta největší vedra.Ležel na dvorku pod stolem ve stíu.Tam mu bylo dobře.A toto je neposeda naší vnučky Matýsek.Byla jsem u nich na návštěvě nasadila si klobouček a on mě nemohl poznat,až jsem promluvila.bylo to legrační.
Vnučky k nám s ním chodí.je malý,tak mu dáme židli k oknu,vysočí si do okna a štěká na kolemjdoucí.Na Facebooku jem se přidala do skupiny máme rádi psy a tak tam sleduji
různé příběhy pejsků i to,jaké dokážou byt lidé hyeny,dyž dokážou uvázat bezbranné zvíře ke stromu a nechat ho tam o hladu a žízni.
Zase mi blbne klávesnice,vynechává mi to slova a já si připadám jako dyslektik.Musím to stále opravovat.
Všem kámoškám přeji štěstíčko ♥.
tak ten se nedá
17. Dubna 2014 - 1:18 — MarušVšem kámoškám přeji štěstíčko ♥.
přišlo mi mejlem
30. Října 2013 - 0:03 — MarušVšem kámoškám přeji štěstíčko ♥.
Re Maruška, Hanka, Belinda a všem co mají pejsky, kočičky
5. Ledna 2013 - 22:02 — MartaTeda Maruško, co mi to děláš. To je hrozně smutný článek. Jenomže já když jsem přišla o svého předchozího čivaváčka, tak to bylo moc hrozné a ještě dnes jsem na to vzpomněla po Tvém článečku. On nám v paneláku spadnul jako šestnáctiletý o patro níž na schodišti. Tedy manželovi. Já ho vždycky přivazovala už doma. Jsem přesvědčená, že mě by se to nestalo. V noci spěchal pejsek ven a prošel zábradlím. Trápil se několik dní. On se totiž ještě po tom pádu vzpamatoval. Měl veliké bolesti, nemohl se ani pohnout, hned kvikal. Možná měl nějaké vnitřní zranění. Protože jsme byli přesvědčeni, že si nezaslouží takto trpět, vzali jsme ho, tedy manžel ho vzal k doktorce a nechali jsme ho uspat. Dodnes si vyčítám, že jsem nejela s nimi a je mi z toho špatně jak na to vzpomenu. Probrečela jsem dny a noci, protože jsem to považovala za zbytečné jak se mu to přihodilo. Manžel tím velmi trpěl taky. Tak jsem po dvou měsících obstarala čivaváčka Nika. Máme ho rádi, rozmazlujeme ho. Je úplně jiná povaha než byl Zero, takže na Zerouška vzpomínáme pořád. Když to děláme nahlas, tak mi tenhle náš Niko připadne hned jakýsi smutný, takže jsme si jeho vychvalování před Nikouškem zakázali. Asi jsme úplně blbí. A už o tom musím přestat psát. Je to už čtyři a půl roku. Je dobře, že i pejskové mají každý jinou povahu. Jsou to malé osobnosti, nejlepší kamarádi. Myslím si, že kdo nepoznal život se psím kamarádem, má hodně život ochuzený.
Já v tom mám taky jasno
4. Ledna 2013 - 23:39 — BelindaTak jako asi mnohou z vás, i mne vždy, když mi je jaksi ouvej, napadají myšlenky-- co by bylo s Bertíkem. Od toho člověk neuteče, jak píšete, to je život. Mám jednu kamarádku, která nás trénuje a Bertík jí má rád. Ta by si jej vzala a určitě by se mu plně věnovala. Já se musím přiznat, že když jsem ještě bydlela na statku a měla spoustu zvířátek, několikrát jsem psala t.zv. POKYNY... Děsila mne představa, že když třeba zůstanu dlouho v nemocnici, nikdo nebude vědět, jak se o ta má zvířátka postarat. Kde je krmení, co kdo potřebuje atd, atd. Teprve, když jsem vše popsala, měla jsem klid a mohla nastoupit do nemocnice, kdyby bylo potřeba. Jelikož se moje druhy a počty zvířátek obmněňovaly, psala jsem a psala.... Ale dost, vymyslete něco veselejšího....
Teda...
4. Ledna 2013 - 21:10 — babčahančaTo je strašně smutné.....
Z našich dětí by si někdo Vendu nechal.Všichni ho mají rádi- ale asi by se o něj rvala Marcela, její Deniska je trochu Vendovi podobná.
A je psí máma.
babčahanča
je to smutné,ale je to život.
4. Ledna 2013 - 20:46 — MarušVzal sis mě už jako úplně malé štěňátko . Kousal jsem ti boty , spal s tebou v posteli , zlobil jako malý ďáblík . Nebyl jsi zrovna nejmladší a proto si na mě m...ěl plno času , ale když přišli tvoje děti musel si mě zavřít do klece . Bali se abych je nekousl nebo jim nezničil věci . Když jsem byl už puberťák často jsem s tebou jedl u stolu a tys mi vyprávěl o tvé ženě . Asi se ti stýskalo , protože si měl její fotky všude . V tu dobu už jsi nepracoval a pořád jsme byli spolu . Zvykl jsem si na to jak jsme chodili ven a já ti skákal kolem nohou a nosil ti míček . Ale když mi bylo 6 let často už jsi nebyl doma . Pořád pro tebe jezdila tvá dcera a odvážela tě pryč ode mě . Často jsem byl smutný a ty když ses mi vrátil si byl vyčerpaný a většinou si mne poslal do pelechu . Po roce toho chování si ke mě přišel a s pláčem si mě objal , netušil jsem co se děje , ale byl jsem tak rád za tvou lásku že jsem ti olízl tvář a zavrtěl ocasem . Další den pro tebe přijela tvá dcera a odvezla tě s pláčem zase pryč . Když tě přivezla sanitka první kam si šel jsem byl já a ty dny co jsem prožil bez tebe byli těžké a plné hladu . Když jsi mě objímal plakal si jako kdybys mě už nikdy neměl vidět . Slečna co vystoupila ze sanitky ti řekla "pane prosím pospěšte si, měl jste si jen vzít cennosti" . Ty ses mi pouze omluvil a vzal si do batohu pár věcí . Po dvou dnech přijel tvůj syn , naložil mě do auta a já myslel že jedu za tebou . Místo toho abych vyběhl z auta za tebou jsem ale naboural do hnusné špinavé boudy . Tvůj syn řekl nějaké paní že mi zemřel páníček a že si mě nemůže nechat , podepsal pár papírů a odjel . Byl jsem zmatený a po pár dnech mi došlo že pro mne už nepřijdeš . K mému kotci přišlo pln lidí , ale protože už jsem nebyl štěně nikdo mně nechtěl . Po nějakém čase přišla ta hodná paní co se o mě starala a položila mě na velký pult . Vzala jehlu a byla moc smutná . Pak mě pohladila a já zavrtěl ocasem . Chtěl jsem aby si nemyslela že dělá špatně a že ona nemůže za to jak mi končí život že za to můžou tvé děti které mne nechali bez lásky a rodiny . Pak mě malonko něco štíplo do packy a začalo mi být těžko . I přes přivřené oči jsem viděl jak žena pláče , proto jsem i z těch úplně posledních sil zavrtěl ocasem a zavřel oči . Odešel jsem za tebou . A byl za to moc rád !

Všem kámoškám přeji štěstíčko ♥.
Ahoj.
21. Října 2012 - 10:01 — babčahančaAhoj, zdravím všechny.Jasně, že mám po srazu- vždyť jsem to popravdě vylíčila.Včera jsem usnula po sedmé a dnes vstávám po deváté.Jsem víc utahaná než včera, kdy jsem spala jen 4 hodiny...
Ivetka je krásná a bráškové jsou výborní opatrovníci..
Bertíčkovi přeji uzdravenou pacičku. Možná, že tady má víc chodníku a betonu než v Chrastné a packy potřebuje ošetřovat- botičky? nebo mazat krémem.
Snad není smutný, jako ten pejsek na obrázku./Slunečnice jsou vypůjčené/
babčahanča
Píši do pejsků, neboť se mi ztratil celý můj blog.
19. Září 2012 - 10:08 — babčahančaEvi -zdravím na sever .Podívala jsem se na tvůj pozemek s chatou.Moc hezké a veliké- tak se prosím tě trochu drž, ať se tak při úpravách nestrhneš.Mám radost z tvé euforie - máš mít z čeho radost.Ještě nevím, zda to je jen k bytu pronajaté nebo tebou koupené. V prvním případě bys tolik energie do přebudování k obrazu svému nevrazila. Já vždy makám jako blázen a pak za tři dny hekám.
Chodíme na houby za zahradu do lesa a rostou hřiby jako nikdy jindy..Suším je v bytě/ dosušuji/ a to tedy smrdí! ale mám hříbečky v octě a vařím dost z hub..Dnes prší- jsem doma a odpoledne jedu za těhulkou...už to nemohu odkládat
Děvčata.
Asi se odhlásím a znovu přihlásím.Kdyby se mi to nepodařilo, tak se mějte...Hanča
babčahanča
Jak Vendík bojoval s prasečím uchem.
10. Ledna 2012 - 20:52 — babčahančababčahanča
Ještě trochu květin
10. Ledna 2012 - 2:30 — BelindaPro Belču
9. Ledna 2012 - 23:07 — babčahančababčahanča
Maruško
17. Prosince 2011 - 2:56 — PoletuchaTo jsou tak krásná slova a já vidím ty očka mojí Rebí, kdy se na mě dívá a nemusí ani mluvit a já vím, co mi chce říct. Tu poslední chvíli si neumím vůbec představit a věřím, že to bude ještě za hodně dlouho.
Jitka-užívej si každého dne, nikdy nevíš, není-li poslední
hezké
16. Prosince 2011 - 23:01 — MarušVZKAZ OD PSA PRO ČLOVĚKA: Můj život trvá 10-15 let. Každé odloučení od tebe mi způsobí smutek. Pamatuj: Dej mi čas, abych pochopil, co ode mě chceš. Důvěřuj mi! Nikdy tě úmyslně nezklamu. Nezlob se na mě a za trest mě nezavírej. Ty máš své přátele, zábavu, já mám jen Tebe. Mluv se mnou, i když slovům úplně nerozumím. Stačí mi, když slyším Tvůj hlas. Uvědom si, že když mě biješ, mohl bych Tě hravě ............kousnout, ale já to neudělám. Pokud jsem někdy při práci špatný nebo líný, uvažuj, že mi například není dobře, nebo že jsem unavený. Starej se o mě, pokud jsem starý, i ty jednou zestárneš. Buď v mých těžkých chvílích vždy se mnou, s Tebou je pro mě všechno lehčí. Až se můj čas naplní, nenech mě trpět. V případě nutnosti, skonči mé trápení včas, jen tě prosím - ZŮSTAŇ V TÉ chvíli se mnou! ♥
Všem kámoškám přeji štěstíčko ♥.
Velikonoční pondělí- Spálené Poříčí
25. Dubna 2011 - 19:40 — babčahančaStále je o čem povídat. Takhle jsem se zakecala na náměstí , kde jsme měli venčící přestávku na cestě do Rokycan. Tři pudličky s paničkou.
babčahanča
To teda čučím...
17. Dubna 2011 - 0:01 — BelindaAhoj děvčata, včera jsem navštívila svého kamaráda veterináře a položila mu otázku. Doktore, v poslední době tomu mému Bertíkovi nějak očividně narostla srst. Ocásek má huňatý, na prsou krásnou hřívu, bříško zarostlé, což dříve neměl. Je to asi tím krmením, že? Přešla jsem totiž asi před půl rokem na syrové maso, syrové ryby, neprané zelené drštky... prostě super výživa. Je to od toho??? NIKOLIV, to má po KASTRACI: Ta má velký vliv na vylepšení srsti, dokonce některé psy.kteří mají se srstí problémy / tedy i feny/, kastrujeme a je po problému. Čučela jsem jako péro z gauče a najednou se mi v hlavě zrodila otázka??? Proč já, po gynekologickém zákroku jsem naopak jaksi prořidla??? Jeden vlas honí druhý.. dál to ani rozvádět nebudu.. Ach jo, je to nespravedlivé. Taky mne ale napadá, že kdyby to fungovalo jako u Bertíka, mohlo by mít spousta pánů po problému
s pleškou, že.... chi chi...
Sidi,
2. Března 2011 - 11:00 — BelindaNedalo mi to, dokud jsem to nedodělala, nyní tu sedím a čučím na PS jako tahle kráva, jdu pokračovat ve spaní...
Belindo
2. Března 2011 - 10:35 — SidiJe to krásné, ale ty jsi šííílená! Natáhla jsi to skoro do rána. Že by tak s tebou zamávaly ty noční služby?
Sidi
♥
Můj Bertík
2. Března 2011 - 3:26 — BelindaMiláčkové -pro Maruš a Endíka
18. Ledna 2011 - 20:12 — babčahančababčahanča
Hančo
16. Ledna 2011 - 22:00 — SidiDnes jsem viděla hezké psí oblečky, tak jsem je koupila pro Vendu a Žeryho, doufám, že jim budou
Sidi
♥
Co se změnilo? Naši miláčci.
16. Ledna 2011 - 18:06 — babčahančababčahanča
náš pejsek Endy
16. Ledna 2011 - 16:30 — MarušŘadím se také mezi pejskaře,máme doma dnes už 11letého kříženého Maltézáčka,říkáme mu Endy,to je ten na obrázku s papučem.Když ho vnučka poprve přinesla,bylo to takové huňaté klubíčko.Připomínal mi štěkacího psa na baterky.Chodíme s ním na procházky,ale protože žijeme na vesnici,tak chodím ráda zkratkou,polní cestou.Poslední dobou se ale bojím,protože pejsků přibývá a jejich bezohlední páníčci je na konci vesnice odpojí z vodítka a psi potom volně pobíhají .Když jdu sama,tak se nebojím,ale když se setkají dva psi-kluci,tak obyčejně dojde ke rvačce mezi nimi.už jsem to i domlouvala několika majitelům a vždy mi odpoví,on Vám nic neudělá.Člověk nikdy neví co pes udělá..Tak jsme omezili vycházky do polí a bereme si ho na zahrádku,nebo pobíhá na dvorku.Ten druhý pejsek na obrázku je Bořík,je to pejsek našeho syna Tibetský Španěl .je to krásný pejsek.Protože si zlomil nožku,prodělal dvě bolestivé operace ,při kterých mu doktor zjistil vrozenou kloubní nemoc.Kostičky má pospojované šroubky a někdy ho to i bolí,když špatně stoupne tak zaknikne bolestí.Když syn s rodinou jede na dovolenou,tak Boříka přiveze na Moravu.pejskové se navzájem respektují,tak že je to bez problémů.Ale jak říkám,jeden nikdy neví,co pes udělá.
Všem kámoškám přeji štěstíčko ♥.
Tentokrát to je kocourek
16. Ledna 2011 - 15:34 — SidiEliany kocourek Bumbrdlík, cestovatel
imikimi - sharing creativity
Sidi
♥
Bertík trénuje nový sport
14. Prosince 2010 - 19:12 — Belindakočička
17. Ledna 2009 - 23:51 — OlinaText by mohl být třeba teď mi neutečeš, nebo já si tě přidržím, nebo kočičce se to asi nebude líbit
Mladí si myslí, že staří jsou pošetilí, ale staří vědí, že mladí jsou pošetilí.
miláčci
16. Ledna 2009 - 21:21 — OlinaMiláčci se někdy mohou změnit v chudáčky, když nemají páníčkové rozum. Druhé foto se jmenuje "Vidíš ji tam?"
Mladí si myslí, že staří jsou pošetilí, ale staří vědí, že mladí jsou pošetilí.
psi
18. Prosince 2008 - 13:20 — samor2Já psi nemusím, Jako malou holku mne jeden pokousal a od té doby prostě psi nemusím.Když byli synové malí, tak chtěli psa. Tvrdě jsem stála na svém, že psa do chalupy nechci. Ono je stejně všechno bavilo chvilku a o psa bych se musela potom starat já. Nyní obě jejich rodiny mají psi. I když jsou to menší rasy a psi opravdu hodní, tak stejně...
mají něco podobného
Přeji krásný celý den bez hlupáků a průšvihů
Moje www: www.teta.estranky.cz
sněhulák - pro admin
18. Prosince 2008 - 9:50 — Olinaten sněhulák už je tu třikrát, prosím smažte ho, já nevím jak, už mi to nedovoluje úpravy, díky
Mladí si myslí, že staří jsou pošetilí, ale staří vědí, že mladí jsou pošetilí.
pro Oli
17. Prosince 2008 - 23:55 — BarčaJsou rozhodně lahodnější,než diskuze o tom,zda radar bude, nebo ne .zdravím
Včerejšek je historii.Zítřek tajemstvím.Dnešek je dar.
miláčkové Oli
17. Prosince 2008 - 23:55 — BarčaTyhle bych brala,neštěkaj,nežerou,nemusí se venčit a ještě mají puntíky.
Včerejšek je historii.Zítřek tajemstvím.Dnešek je dar.
prosba
17. Prosince 2008 - 23:51 — OlinaAž vás budou ty hejbací obrázky štvát, napište mi to a já je vymažu
Mladí si myslí, že staří jsou pošetilí, ale staří vědí, že mladí jsou pošetilí.
pro Oli
17. Prosince 2008 - 23:51 — BarčaJenže tady mají psi určeno a vymezeno,kde se můžou prohánět bez vodítka,jenže nikdo na to nedbá,nikdo je nepokutuje a tak si prakticky pejskaři dělají,co chtějí.Bydlím u lesoparku,kde je zákaz volného pobíhání psů.co myslíš.Přijdou se psem na vodítku k lesoparku a první co udělají je ,že ho pustí z vodítka.Ale to je zbytečné se rozčilovat,není žalobce,není soudce,tady se na to kašle.Jako všude v republice jsou zákony na prd.Vymahatelnost práva pro obyčejné lidi žádná.Když vznikne někde zelená zóna,první ji obsadí pejskaři,prostě - člověk je ve městě / myslím tím i děti / až na druhém místě za psem. zdravím
Včerejšek je historii.Zítřek tajemstvím.Dnešek je dar.
miláčkové
17. Prosince 2008 - 23:38 — OlinaMladí si myslí, že staří jsou pošetilí, ale staří vědí, že mladí jsou pošetilí.
pro Oli
17. Prosince 2008 - 23:34 — BarčaNo to je krásnej huhulák a hejbe se.Tak se vracíme do dětských let - hrajeme si,ale krásně a potěší to srdíčko i dušičku.
Včerejšek je historii.Zítřek tajemstvím.Dnešek je dar.
miláčkové
17. Prosince 2008 - 23:29 — OlinaMladí si myslí, že staří jsou pošetilí, ale staří vědí, že mladí jsou pošetilí.
Barče
17. Prosince 2008 - 21:26 — OlinaV mnohém souhlasím. Ten páníček nemůže vědět, jestli se jeho psu budu líbit a věta: "On nic neudělá" je naprosto scestná. Další věc, která mi vadí je to, že psi mohou kálet na všechny travnaté plochy, třeba na sídlištích a pak už tam nemají možnost si hrát děti. Když ke mně poprvé přijela vnučka na zahradu, byla vyjevená, že smí na louku, smí trhat travičku, smí si na trávu sednout kde chce. V Praze na sídlišti jen po cestičkách a koukat na zem, aby do něčeho nešlápli. Ale za to nemůžou pejsci. Já je taky moc lituju, ani oni to nemají ve městě lehké, ale oni to na rozdíl od lidí nevědí.
Mladí si myslí, že staří jsou pošetilí, ale staří vědí, že mladí jsou pošetilí.
pro sfinga - psi
17. Prosince 2008 - 19:42 — BarčaZ mého pohledu na psí miláčky nadšená nebudeš.Měli jsme 22 let rodinný dům a tam si myslím,že je to na místě,že psi hlídají.K tomu byli původně divocí psi vyšlechtění.K lovu,obraně a hlídání.Celou dobu jsme psy měli a s posledním jme se neradi loučili,ale při stěhování do Prahy to jinak nešlo,pes byl až příliš zvyklý na volnost po zahradě,byl už starší a taky dosti hlučný.
Na psy zde mám jiný náhled.CHápu,když je člověk sám,že hledá přítele,někoho,byť i tu němou tvář,s kým by mohl promluvit.Ale nechápu,jak může být miláček ráno být vyvenčen a čekat do večera,až přijde někdo domú a čůrat už ve výtahu,protože nestačí ani sjet dolů.Někteří,když nejsou lidi doma celý den štěkají a sousedé to mají poslouchat / bezohlednost // V Praze je přepsováno a málokterý chovatel má odborné znalosti o psech,hlavně,že má miláčka,vžyť je to IN.Většina z nich nemají psy vůbec vychované,myslí si,že pes může všechno a často jsou majitelé arogantní.Pán se psem jde po ulici a pes ke mě přiběhne a začne mě očichávat.Mi to vadí,já ho neznám.Většinou slyším,že nic nedělá,ale já to nemůžu vědět.Jak je možné,že jdeme li na stejnou procházku,stejnou cestou,pán se psem jde v klidu.Kde je moje právo,jít v klidu taky tak,aby mě jeho pes neobtěžoval.Zdá se mi,že se to ve městě až přehání,pohotovosti pro lidi se ruší ale pro psy fungují dvě.
Babička bydlí vedle ve vchodě,paní chodí venčit psa,ale babičku na procházku vodí pečovatelka.
A tak se mi zdá,mluvím o městě,že je to tak trochu opičí láska ,láska,kterou bych měla dát lidem je náročnější.U zvířat mu dám nažrat,jdu s ním chvíli ven,bavím,nebo se nebavím s pejskem když nemám náladu a představte si - ono to zvíře je za všechno vděčno vítá nás a vrtí ocáskem a to se nám líbí.Trochu laciné u lidí by bouda a miska se žrádlem příliš neobstála. Tak a letím do cvičení
Včerejšek je historii.Zítřek tajemstvím.Dnešek je dar.
Olina
17. Prosince 2008 - 15:52 — sfingaMoc hezky napsané :)
Usměv je lékem na všechno
Miláčci
17. Prosince 2008 - 15:39 — OlinaMěla jsem kdysi bílého středního špice. Byla to taková chundelatá kulička na tenkých nožičkách. Miloval mé děti a nedal by na ně dopustit. Byl statečný, vyháněl ze zahrady sousedy, kteří tam vlezli bez pozvání a neměl rád cikány a esnbáky. Nevím proč zrovna tyhle dvě skupiny lidí, ale bylo to tak. Pak už jsem ale měla jen kočičky. To jsou taky měkoučcí miláčkove. A nemají ty vlastnosti, které jim lidé připisují. Kočka není pes, má jinou povahu a tak ji nemůžeme hodnotit podle "psích" měřítek. Není falešná, jen je prostě svá. Kočku si pořizují lidé, kteří hledají rovnocenného kamaráda, lidé svobodomyslní. Nechtějí, aby je někdo bezpodmínečně poslouchal. A kočka za to dokáže být milá a přítulná.
Mladí si myslí, že staří jsou pošetilí, ale staří vědí, že mladí jsou pošetilí.