Svět seniorů

Nemohu se dostat na Přáníčka a tak přeji dobrou noc všem lidem i zvířátkům.

Já Romy za sousedy nemám, ale v našem městečku jich pár žije. I já dostávám v e-mailech takové i podobné příspěvky o nich.

Je to kruté, ale pravdivé.Ale přesto si myslím, že to není přímo zloba, protože zlý už člověk buď je a nebo není.Více dnes společnost podle mě trápí závist a tím touha tomu druhému nějakým způsobem ublížit. Stupeň toho ublížení pak závisí na tom , jak jsem zlý. Ale možná je to jinak, to je jen můj názor, životem odpozorovaný. zdravím

Zkuste se mrknout sem  http://www.youtube.com/watch?v=68hl5sH5Rbs  mít takového souseda, tak užmě zavřeli. Naše trable jsou proti tomu nic.

Nejhorší je to ve velkých městech. Např. v Praze je přepsováno. Už mi taky lezou na nervy poznámky majitelů,někdy lhostejné a většinou s tím, jak přibývá agresivních plemen - přibývá i agresivních majitelů psů.Je to už neúnosné. Jak já jako občan, který z jakýchkoli důvodů psa nechci,  přijdu k tomu, že majitel jde se psem na procházku a je v klidu, zatímco já jsem neustále ve střehu a stresu, že mi jejich volně pobíhající miláčci ublíží.  On má právo mít psa a kde je moje právo jít na procházku beze strachu.

Dnes a denně čteme buď o útoku, nebo zrovna pokousání psem.Mě nezajímá, že za to může majitel a ne pes, mě zajímá to, že se tady dává prostor pro to, aby tyto situace nastaly. Co se ještě musí stát, aby se konečně v téhle věci udělal pořádek.??

O tom, jak lidé své miláčky milují, by se dalo diskutovat.CHápu,že osamělí starší lidé najdou v něm přítele. Ale oni jsou většinou již doma a svému psu se věnují, zatím co většina lidí je pracujících. Jdou do práce, před tím na 10 min. vyvenčí psa, nasypou mu žrádlo,vodu a letí do práce. přijdou z práce a než jdou ven, tak pes se ještě ve výtahu počůrá, protože to nevydrží až dolů, než sjede pár pater. Co je to za lásku ??? Lidé asi zapoměli, že pes není prase, ale že byl stvořen a určen k jiným účelům.

Olinko, tak to je skoro děs, já se těchto větších psů bojím a vůbec si neumím představit, že by u nás na chatě na zahradě něco takového ( cizího) pobíhalo po zahradě. A víš co je zajímavé - žádný pejskař se nedovede vžít do pocitu nepejskaře, nepochopí, že to co je příjemné jemu nemusí už být příjemné druhému a už vůbec nechce připustit, že svým chováním toho druhého omezuje. Je to marný boj, tak trochu jako kuřáci versus nekuřáci.... A bohužel vítězí vždy pejskaři ... jako ti kuřáci. Vadí ti to, no tak sem nechoď !

Mimulé léto kousl mého mladšího vnuka pes, tedy spíš takový podvraťák. Do lýtka, za přítomnosti paničky, která ho neměla na vodítku. A dceři dalo hodně práce onu paničku donutit, aby předložila potvrzení o řádném očkování psa. Noha se zahojila, ale teď to vypadá tak, že vnuk raději nevyleze na chalupě ven na zahradu, bojí se, protože jak už to na venkově bývá, pobíhajících psů je tam hodně, ploty také téměř nikde nebo dokořán otevřená vrátka. Vždyť proč bych je zavíral, náš pes přece nic nedělá ....

A je to bohužel i pražský problém - s trouchou nadsázky mohu říci, že už brzy budou parky patřit psům a bezdomovcům .... Zdraví Dana Dagmara

 Ale pozor - proti psům jako takovým nic nemám, jen ti páníčci by se měli nějak polepšit.

Já vím, člověk se nechce dohadovat a pokud možno, řeší věci rozumnou cestou - domluvou. Ale když to nepůjde nesmíš se nechat. S jídlem roste chuť a soused možná sleduje , co vydržíš. To co popisuješ se dá kvalifikovat jako omezení osobní svobody. zdravím

Já jsem ten článek četla, ale co napsat? Snad že tě obdivuji, že bych to asi neuměla jako ty. Ale co se tomu člověku stane - nic, jen úřad při nejhorším udělá TY, TY, TY!!! Jak to dopadlo s tím stádem ovcí, o kterém mluvili v telce? Nijak. Ovce trpěly dál. Nejsem lhostejná, ale asi přecitlivělá. Prostě to nemůžu vidět. Já se bohudík ve svém okolí s ničím takovým nesetkala, možná, že by to pak dopadlo jinak. Ale myslím, že trápení lidí, ať už s důchody nebo s čímkoli jiným, tu má taky své místo. A opravdu by bylo lepší, kdyby to bylo v blogu, než jen v diskuzi. Například tvé povídání o zachráněné kočičce mělo ohromný úspěch.

Tedy nevím jak ostatní, ale já jsem si ten příspěvek ohledně pejsků přečetla až teď, asi zanikl mezi jinými příspěvky. Jestli chceš, Korino, hodím ti ten příspěvek na blog, myslím, že za to stojí.

Lhostejnost a přehazování si jak horký brambor - no je to hrůza. Ale věřím, že tady na webu taková lhostejnost k tomuto tématu nepanuje... Co na to vy ostatní?

Petra

Omlouvám se že jdu se svým článkem na trh a ještě ke všemu do nesprávné kolonky , ale se sousedy to má co do činění.Bavila jsem se asi před dvěma týdny s řidičem autobusu o psech a já mu líčila anabázi s mým psem. A slovo dalo slovo a on mi vyprávěl jak tam u nich na vesnici má chlap asi čtyři psi, kteří nemají střechu nad hlavou, v zimě , za mrazu leží na zemi, přivázané u stromu. Nikdy je nepustí se proběhnout a v létě nemají vodu a stín. Ž e za ním byl a je to marné. O hospodářs. zvířatech ani nemluvě. No to bylo něco na mne. Hned jsem vytvořila strategií, jak pomoci těm ubožákúm.Za prvé jsem si řekla , musíš co nejrychleji jednat. A teď pozor na tu pohádku o slepičce a kohoutkovi , jak mu zaskočilo a slepička běhala od jednoho k druhému.Volala jsem do utulku, tam mě bylo řečeno at zavolám jednomu veterináři , co se o to stará. Tak mu volám , on mě vyslechl a odeslal mě na starostu  té vesnice. Tak mírně zuřící volám na tu obec. Pan starosta mě ujistil že s tím něco udělá. Asi za tři dny mě volal domu že to musí mít ode mne písemně. A co prosím \vás , no to o těch psech. Já mu řekla že si to zařídím sama  a sekla s tel. Volala jsem na životní prostředí , ten co dělá týrané psi , byl marod a jiný to nedělá. Cítila jsem jak se mi zdvihá adrenalin. Volala jsem na veterinu a dost vysokým hlasem jsem vylíčila že už jsou asi sedmé v pořadí , kteří si to hází jako horký brambor. No paní já vám dám číslo na jednu hlavní doktorku a uvidíte. Tak jsem volala asi po osmé. Nebyla tam přijde za hodinu , zavolejte si . to už na mne bylo moc né já prosím vás tady je moje číslo at mi p. doktorka zavolá  a klidně ji vyřidte že tady je Kocourkov a né instituce na ochranu zvířat.Pani doktorka volala asi za 20 min. a vše jsem jí vykládala od A  do Z. slíbila pomoc , zlobila se na starostu a veterináře a bude se s tím něco snažit udělat . Mám si za dva týdny zavolat. Co já s mou dcerou zachránily psu a odvezly je spolu do utulku. !!! Zvířata miluji , jsou nevinné a jen člověk největší predátor ničí přírodu a ubližuje zvířatum.  Tak co vy na to? to je lhostejnost co????? Korina

Cizích lidí bych se asi taky bála.Ale třeba někteří tví známí znají někoho,kdo by podnájem chtěl . No nejlepší  by byl ten senior,ale zase by to musel být někdo,kdo má dobré reference,nebo koho znáš. Jsi svéprávná, plnoletá ,tak žij jak uznáš ty za vhodné. Na děti se neohlížej, ať neskončíš v DD.  zdravím

Já myslím, jak jsem tě poznala, že ty si poradíš.V každém případě jim musíš dát najevo, že ještě neumíráš a nemáš v úmyslu svůj barák opouštět . Máš děti a vnoučata , a ty ať si pak dělají s domem , co budou chtít. Po své sedmileté praxi v oblasti sociální / jako soc.sestra v nemocnici /  ti můžu poradit jen jedno,dokud to půjde, drž se svého domova,využij všech služeb - pečovatelskou, domácí péči  aj. ale dělej vše pro to,abys byla co nejdéle soběstačná a mohla žít ve svém prostředí.Domov máš prostě jenom jeden. zdravím

Bydlím v domě, přesněji dvojdomku. Se sousedy máme společnou příjezdovou cestu a dvorek. Naprosto bez problémů, v létě tam pijem společně kávičku, pojídáme střídavě pečené moučníky. Prostě pohoda. Plotem v zahradě ale sousedím s pánem, který mi sice neubližuje, ale postavil si skleník, který nás celé léto oslňuje. Po mém upozornění si na něj dal jeden rok rohože, ale vyčetl mi, že mu pod nimi nic neroste a tak s tím přestal. Je to nepříjemé, dost z toho bolí oči, když tam musím něco udělat. No a s ním nic nehne. Lidé jsou holt různé...

Tady je škoda slov,protože nejtěžší srážka,je srážka s blbcem.Ale je to úmorné.
Nejlepší je,dělat,že mi to nevadí a když pustí hlasitě hudbu,pustit ji ještě silněji.Tito lidé se pak žerou tím,že vám to nevadí a většinou dají pokoj.

My jsme měli s jedním sousedem problémy (a nejen my). Naschvál pouštěl muziku směrem do zahrady (a sám si třebas odešel pryč), nejraději, když jsme tam měli návštěvu. Jak člověk narazí na blbce, tak to je holt smůla :)